Rodokmen rodu Havrdů z Klamoše

     K roku 2010 bylo zjištěno 491 potomků Jakuba Huňáčka, nar. kolem roku 1620 v Kosicích u Chlumce nad Cidlinou a 255 jejich partnerů. Jakubův syn Václav, nar. kolem roku 1655, si vzal za manželku Kateřinu Havrdovou z Kosic. Sňatkem s Kateřinou přijímá Václav, tzv. “po chalupě”, nové příjmení Havrda. Následně, v roce 1676, s pomocí otce kupuje spustlý selský grunt v nedaleké Klamoši, a dává tak základ rodu, který je usídlen v této obci, v přímé mužské linii, dodnes. V průběhu staletí, jak dokládají matriky vápenské fary, byli Havrdové usídleni snad ve všech okolních obcích. Významného postavení všas dosáhli Havrdové pouze v Klamoši a v Komárově, kde vlastnili rozsáhlý majetek a mnohokrát vykonávali funkci rychtáře či konšela.

     Testem DNA zaměřeného na zjištění původu předků bylo v porovnání s mezinárodní databázi DNA potvrzeno, že prapředkové pocházejí z jižních Slovanů, z oblasti Bosny a Hercegoviny. V době stěhování národů doputovali tito naši předkové až do Čech. Porovnáním vzorků DNA Josefa Havrdy, nar. 1936 (z 10 generace) a Lubomíra Havrdy, nar. 1955 (z 11 generace), kteří mají nejbližšího společného předka Václava Havrdu, nar. 1700 (z 3 generace), bylo zjištěno 13 shodných znaků ze 14 zkoumaných.

     Rodovým znakem Havrdů je polcený španělský štít, jehož levá polovina je stříbrná a pravá je červená. Uprostřed dva zkřížené cepy. Klenotem jsou na kolčí přilbici s červeno-stříbrnou točenicí dvě orlí křídla, levé červené a pravé stříbrné. Přikrývadla svrchu červená, vespod stříbrně podšitá.